„Až budeme vědět, jak by udržitelná spotřeba měla vypadat a kdo by se na ní měl podílet, jak se k ní dopracujeme? Jednou z příčin, proč se zatím nedaří výzvu k trvalé udržitelnosti plně uchopit, je nedostatečné vyjasnění, porozumění a sebevědomí v otázkách udržitelné spotřeby. Co je to „udržitelná spotřeba“? Jak do sebe její různé aspekty zapadají? Nespočívá pouze v omezení toho, co máme?“ Klaus Töpfer Výkonný ředitel UNEP

Výzva k trvale udržitelné spotřebě, jako jedné ze součástí trvalé udržitelnosti byla přednesena již na Summitu Země v Riu v roce 1992. Tak, jako trvale udržitelný rozvoj je úkolem pro zástupce průmyslu, trvale udržitelná spotřeba by měla být jedním z hlavních cílů státních institucí. Jejich stěžejní role spočívá v přijímání takových legislativních a ekonomických opatření, která povedou k reformě veřejné spotřeby státu a veřejných rozpočtů. Zároveň je třeba, aby státní sféra šla ve zmiňovaných činnostech sama příkladem. Aby bylo zavádění principů udržitelnosti opravdu účinné, musí být začleněny do všech sektorových politik. Mezi konkrétní nástroje patří mimo jiné užívání výrobků z recyklovaných surovin, ekologicky šetrných výrobků, snižování objemu vyprodukovaného objemu, nebo využívání obnovitelných zdrojů energie.